Sojuz 40

Sojuz 40
Sojuz 40
Údaje o lodi
COSPAR	1981-42A
Hmotnost	6 800 kg
Údaje o letu
Volací znak	Днепр ("Dněpr")
Členů posádky	2
Datum startu	14. května 1981 17:16:38 UTC
Kosmodrom	Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa	LC1
Nosná raketa	Sojuz
Délka letu	7 d 20 h 41 m 52 s
Datum přistání	22. května 1981 13:58:30 UTC
Spojení se stanicí
Apogeum	287,0 km
Perigeum	198,1 km
Sklon dráhy	51,64°
Doba oběhu	89,06 min
Počet oběhů	124
Fotografie posádky
	Leonid Popov a Dumitru Prunariu
Navigace
	Předchozí; Sojuz 39 Následující; Sojuz T-5

Sojuz 40 byla kosmická loď SSSR z roku 1981, která dopravila na sovětskou orbitální stanici Saljut 6 mezinárodní rusko/rumunskou posádku. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1981-42A. Byl to 79. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl DNĚPR.^[1]

Posádka

Dvoučlennou posádku, devátou mezinárodní v rámci programu Interkosmos tvořili tito kosmonauti:

Leonid Popov, velitel lodě, Rus, 35 roků, v kosmu podruhé
Dumitru Prunariu, kosmonaut výzkumník, Rumun, 35 roků, v kosmu nováček

Průběh letu

Start

Loď odstartovala 14. května 1981 odpoledne z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 191 – 269 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování. K pevnému připojení na zadní spojovací uzel stanice došlo navečer 15. května 1981 a v 23.hodin SEČ oba kosmonauti přešli do Saljutu 6. Zde se setkali se pátou základní posádkou stanice, kosmonauty Vladimírem Kovaljonokem a Viktorem Savinychem, kteří sem přiletěli dva měsíce před nimi v Sojuzu T-4.

V době jejich příletu měla za sebou stanice 3,5 roků existence na oběžné dráze Země. U jejího předního uzlu byla připojena loď Sojuz T-4.

Práce na stanici

Mezinárodní návštěva na stanici strávila sedm pracovních dní a během nich provedla celá čtveřice 23 sovětsko-rumunských experimentů různého charakteru. Názvy některých z nich: Neptun, Kapilar, Astro, Reo

Odlet domů

Oba kosmonauti nastoupili 22. května 1981 do své lodě, po několika hodinách se od stanice odpojili a zahájili sestupný manévr. Oddělená kabina s pomocí padákového systému přistála téhož dne asi 225 km od Džeskazganu na území Kazachstánu. ^[2]^[1]

Stanice Saljut 6 zůstala na oběžné dráze Země i se svou stálou posádkou.

Konstrukce Sojuzu

Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém..

Sojuz 40 byl poslední kosmickou lodí SSSR tohoto typu. Další Sojuzy nesly označení Sojuz T, TM či TMA

Zajímavost

Modul Sojuzu 40 se dodnes dochoval a je vystaven v Rumunském Národním vojenském muzeu v Bukurešti.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 318.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Leonid Ivanovič Popov.
↑ Expoziţia Aviaţie şi echipament aeronautic [online]. Muzeul Militar National „Regele Ferdinand I“ [cit. 2008-09-27]. (rumunsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 40 na Wikimedia Commons
(česky) Na webu Space
(česky) Popis letu na webu Kosmo
(rumunsky) Fotografie modulu Sojuzu 40 v rumunském muzeu^{[nedostupný zdroj]}

[Encyklopedie-1] VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 318.

[Codr-2] CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Leonid Ivanovič Popov.

[rumu-3] Expoziţia Aviaţie şi echipament aeronautic [online]. Muzeul Militar National „Regele Ferdinand I“ [cit. 2008-09-27]. (rumunsky)

[1]

[2]

[3]

Kosmické lodi Sojuz a jejich seznam

Sojuz-MS (2016– )	MS-01 • MS-02 • MS-03 • MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07 • MS-08 • MS-09 • MS-10 • MS-11 • MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15 • MS-16 • MS-17 • MS-18 • MS-19 • MS-20 • MS-21 • MS-22 • MS-23 • MS-24 • MS-25 • MS-26 • MS-27 (plánováno) • MS-28 (plánováno)

Sojuz-TMA-M (2010–2016)	TMA-01M • TMA-02M • TMA-03M • TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M • TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M • TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M • TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M • TMA-20M

Sojuz-TMA (2003–2011)	TMA-1 • TMA-2 • TMA-3 • TMA-4 • TMA-5 • TMA-6 • TMA-7 • TMA-8 • TMA-9 • TMA-10 • TMA-11 • TMA-12 • TMA-13 • TMA-14 • TMA-15 • TMA-16 • TMA-17 • TMA-18 • TMA-19 • TMA-20 • TMA-21 • TMA-22

Sojuz-TM (1986–2003)	TM-2 • TM-3 • TM-4 • TM-5 • TM-6 • TM-7 • TM-8 • TM-9 • TM-10 • TM-11 • TM-12 • TM-13 • TM-14 • TM-15 • TM-16 • TM-17 • TM-18 • TM-19 • TM-20 • TM-21 • TM-22 • TM-23 • TM-24 • TM-25 • TM-26 • TM-27 • TM-28 • TM-29 • TM-30 • TM-31 • TM-32 • TM-33 • TM-34

Sojuz-T (1976–1986)	T-2 • T-3 • T-4 • T-5 • T-6 • T-7 • T-8 • T-9 • T-10-1 • T-10 • T-11 • T-12 • T-13 • T-14 • T-15

Sojuz 7K-TM (1975–1976)	16 • 19 • 22

Sojuz 7K-T (1973–1981)	12 • 13 • 14 • 15 • 17 • 18a • 18 • 20 • 21 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40

Sojuz 7K-OKS (1971)	10 • 11

Sojuz 7K-OK (1966–1971)	1 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9

Nepilotované	Kosmos 133 • Kosmos 140 • Kosmos 186 a Kosmos 188 • Kosmos 212 • Kosmos 213 • Kosmos 238 • Sojuz 2 • Kosmos 379 • Kosmos 396 • Kosmos 398 • Kosmos 434 • Kosmos 496 • Kosmos 573 • Kosmos 613 • Kosmos 638 • Kosmos 670 • Kosmos 672 • Kosmos 772 • Kosmos 869 • Kosmos 1001 • Kosmos 1074 • Sojuz 20 • Sojuz T-1 • Sojuz TM-1

Sojuz 7K-L1 (1966–1970)	viz program Zond